Jakub Szturc, mladý a dynamický projektový manažer ve společnosti INVIN, se během krátké doby dokázal vypracovat z asistenta stavbyvedoucího až na klíčovou pozici ve firmě, která se specializuje na mezinárodně uznávané standardy řízení staveb. V rozhovoru Jakub sdílí své zkušenosti od studia stavební průmyslovky v Havířově až po získání prestižního certifikátu FIDIC. Jakub se otevřeně dělí o své postřehy z oblasti projektového řízení, zdůrazňuje význam komunikace a tah na branku jako klíčové dovednosti projektového manažera. Navíc se zamýšlí nad výzvami, které přináší digitalizace stavebních procesů, a jak tato nová éra může inspirovat mladé profesionály.
Pokud chcete zjistit, jak se Jakub vyrovnává s náročnými projekty, co ho motivuje k neustálému zlepšování a jaký má přístup k rovnováze mezi pracovním a osobním životem, přečtěte si celý rozhovor.
Vše asi začalo v mém rodném Havířově, kde jsem studoval stavební průmyslovku. Po dokončení střední školy jsem chtěl okusit vysokoškolský studentský život, a tak jsem se vydal do Brna. Vystudoval jsem zde obor management stavebnictví VUT, na fakultě stavební, dříve se tento obor jmenoval ekonomika a řízení staveb. Mé profesní pozadí začíná po bakalářském studiu, kdy jsem začal pracovat v dodavatelské firmě na pozici asistenta stavbyvedoucího. Zde jsem bezmála působil až do mého nástupu do společnosti INVIN.
Zčásti to bylo díky vystudovanému oboru, což je přesně to, co teď dělám a co nás učili ve škole. Vzpomínám si na spolužáky z fakulty, kteří nám vždy říkali, že my „éčkaři“ nejsme klasičtí „pozemáci“, a že se nám bude hůře hledat uplatnění po škole. Osobně teď s odstupem času beru vystudovaný management jako výhodu, kterou uplatňuji teď v současném zaměstnání. Další věcí, která mě vedla do oblasti projektového řízení, byl bývalý kolega, který působil jako PM, a tím jsem zjistil, co všechno to obnáší.
Ano, je pravda, že jsem nejmladší z INVINu, který zde pracuje na hlavní pracovní poměr. Co se týče úspěchů v podobě ukončených zakázek, na to stále čekám, neboť se projekty ještě stále realizují. Jako úspěch bych asi mohl zmínit certifikát FIDIC v červené knize, který jsem díky INVINu získal.
Mimochodem již na univerzitě jsem získal obdobnou certifikaci. Jednalo se o certifikaci Young Contract Managers Certificate v oblasti aplikace vzorů FIDIC. Na základě tohoto jsem pak vlastně hledal firmy, které se zaměřují i na smluvní podmínky FIDIC. INVIN byl první a v podstatě i jedinou společností v Brně, která má s tímto mezinárodně uznávaným právem zkušenost a kterou jsem našel. No, a tak jsem tady, a v dubnu to byly právě dva roky, co jsem na pozici projektového manažera nastoupil.
Každý den je samozřejmě trochu jiný. Projekty se vyvíjí a s nimi i práce na nich. Většinu času trávím v kanceláři, kde je můj hlavní spolupracovník MS office. Dále se scházíme s týmem buď prostřednictvím Teamsů nebo osobně u nás v zasedačce a řešíme vývoj projektů. Kontrolní dny se pak za účasti všech stran konají na staveništi, kde se taky prakticky řeší vývoj projektů, a je to příjemná změna oproti kanceláři. Na závěr pracovního týdne s ostatními kolegy podáváme našim ředitelům reporty z našich projektů. Tímto zdravím Toma a Martina. 😊
Nejdůležitějším přístupem pro mě je komunikace v týmu. V kanceláři máme skvělý kolektiv, kde všichni ochotně poradí a můžeme spolu řešit situace, i když se to týká projektů někoho jiného. Za to jim patří velký dík. Projektový manažer by měl být proaktivní spojkou mezi všemi členy týmu. Tok informací je pak hlavním klíčem k řízení. Bez informací se člověk na pozici projektového manažera nehne. Díky vzájemné komunikaci pak nenastanou problémy, které by mohly vzniknout na základě toho, že si člověk něco myslí a neověří si to. Takže za mě je důležité umět komunikovat.
Sice jsem v předchozí odpovědi uvedl, že komunikace je velice důležitá, ale klíčová dovednost, kterou by měl projektový manažer mít, je tah na bránu. Projektový manažer by měl být schopný dovést tým k úspěšnému dokončení projektu. Samozřejmě tím nemyslím, že by to měl být nějaký hrotový útočník ve fotbale, který se stará jenom o to, aby mu přistála přihrávka na kopačce a on mohl skórovat.
Měl by to být spíš trenér, který rozebírá s týmem taktiku a snaží se dovést tým k vítězství.
U mě je to o tom získat zkušenosti, které člověka nastartují. Konstruktivní diskuze je to nejlepší, co si může člověk z jednání odnést. Samozřejmě důležitá je i praxe. Takže když to shrnu – zkušenosti a poznatky jsou to, co mě nabíjí a posouvá dál.
Vše se odvíjí od činnosti, kterou INVIN v daném projektu vykonává a jak velký ten projekt je. Obecně to začíná u smluv, na základě kterých projekt funguje. Projektový manažer vytváří ve spolupráci s technickým ředitelem smlouvy pro daný projekt. Samozřejmě záleží na tom, v jaké fázi se daný projekt nachází. Pokud se bavíme o předinvestiční fázi, tak s kolegy vytváříme vstupní informace pro investora. V realizační fázi na projektu Přístavby skladové haly Smurfit Kappa Brno spolupracuji ve dvoučlenném týmu s kolegou, který vykonává technickým dozor. Na projektu Multifunkčně sportovně kulturního pavilonu na brněnském výstavišti spolupracuji v týmu Správce stavby, konkrétně na vyhodnocování harmonogramu výstavby.
Myslím si, že pro nové mladé stavaře je to věc, která dokáže zvednout vlnu zájmu k té „klasické“ stavařině. U nadlimitních veřejných zakázek a jejich budoucí povinnosti používat metodu BIM to bude hezky vidět. Řada soukromých investorů již nyní digitalizují procesy na projektech metodou BIM. Jsou si vědomi zejména přínosu pro jejich budoucí facility management, i když to pro ně znamená vyšší počáteční náklady. Je to komplexní proces, který obohacuje již fázi přípravy, realizace a poté správy užívání. Jsou s tím spojené nové pozice jako např. BIM manažer nebo BIM koordinátor, ale také i CDE manažeři apod., které mohou být určitě zajímavé.
Neustále se ptát. Být stále v obraze.
Asi za svým nejobtížnějším projektem se musím poohlédnout ještě do mé pozice asistenta stavbyvedoucího. Byla to velká zkušenost, jelikož jsem se teprve vše učil a mohl jsem vidět vše, co je potřeba při realizaci projektu. Ovšem přechod z dodavatelské sféry na tu investorskou byl pro mě ze začátku těžký, musel jsem se na věci začít dívat obráceně.
Obtížné projekty jsou podle mě všechny, vždy se něco nedomyslí, zapomene a potom je důležité problém efektivně vyřešit. Ponaučit se z chyb je pak možná ještě důležitější.
Mám rád, když si najdu čas a dobře naplánuju výlet nebo dovolenou. To si pak v duchu říkám, že funguju skoro jako v práci. 😀 Jinak se snažím nechat práci v práci a doma nepracovat. Svoji rovnováhu mezi prací a osobním životem rád řeším i šlofíkem po práci odpoledne. Potom už se můžu soustředit na své zájmy jako badminton a sálovou kopanou, dále pak hory a v zimě lyže.
Mám teď i rozečtené pokerové knihy a rád se díky nim zdokonaluji v pokeru, který beru jako skvělou volnočasovou aktivitu.
Často říkám: „Není čas ztrácet čas“. Čas přeci nemůžeme ztrácet, musíme ho efektivně využívat.
Děkujeme Jakubovi za otevřený a inspirativní rozhovor.